O Církvi

Církev československá husitská

Církev československou husitskou tvoří křesťané, kteří usilují naplnit současné snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým, jak se nám zachoval v Písmu svatém a v podání starokřesťanském a jak je dosvědčen hnutím husitským, českobratrským a dalším úsilím reformačním...

Na co klademe důraz?

  • Pro lásku Kristovu sledovat a zajímat se o svět kolem nás.
  • Naslouchat lidem kolem nás, jejich otázkám, nadějím i problémům a dosvědčovat jim Krista.
  • Pokoušet se předávat poselství Ježíšovy dobré zprávy způsobem srozumitelným člověku dneška.
  • Uchovávat a rozvíjet hodnoty české duchovní tradice (tradice cyrilometodějská, svatováclavská, zejména husitská a bratrská).
  • Usilovat o obnovu církve zejména zvěstováním Božího slova a slavením Ježíšovy večeře.
  • Připomínat, že křesťanská víra musí nést ovoce ve způsobu života.

Kdo byl Karel Farský?

...První biskup-patriarcha Církve československé Karel Farský se narodil ve Škodějově v roce 1880. Po studiích byl vysvěcen na kněze římskokatolické církve.

Patřil ke katolickým reformním kněžím, kteří krátce po vyhlášení samostatného Československa sloužili o Vánocích v roce 1919 mši v češtině. Jeho myšlení bylo ovlivněno modernistickým hnutím, usilujícím o soulad vědy s vírou. Nepřijetí požadavků českých reformních kněží vedlo k rozhodnutí via facti: cestou činu. Karel Farský se stal iniciátorem vyhlášení samostatné národní církve-Církve československé, později husitské. Vytvořil nové bohoslužebné knihy: Liturgii (bohoslužebná kniha), Zpěvník a Knihu náboženských obřadů. V čele Církve československé stanul v roce 1924 jako její první patriarcha. Zemřel 12. června 1927 v Praze-Dejvicích. Je po něm pojmenována ulice v Praze Holešovicích.


Naše církev a náš stát

Naše společenství má ke svému státu mimořádný vztah, neboť vznik svobodného Československa 28. října 1918 umožnil vznik svobodné Církve československé (husitské) dne 8. ledna 1920. Nová církev pochopila, že ideové a duchovní pilíře nového státu mají křesťanský rozměr. Řadu z nich rozvinula a vtělila do svého života. V duchu katolického modernismu a myšlenkového odkazu T. G. Masaryka porozuměla ideji demokracie jako ochraně proti zbožštění osob i společnosti. Ideu svobody svědomí a náboženského přesvědčení pojala jako základní princip důstojnosti a svébytnosti každé osoby. Těmito principy, vycházejícími z hodnoty každého člověka před Bohem, by se měl řídit stát, ale i náboženské společenství a církevní organizace.

Text z návrhu poselství Generální synody ke stoletému výročí založení republiky